Dílny a výroba kočárů

Pod pojmem dílny se po příchodu z Hostouně skrývala celá potřeba chovu koní od podkovářství, kovářství, zámečnictví, stolárnu až po nezbytnou sedlářskou dílnu. Zručné pracovníky dílen vyhledával vedoucí dílen, kterým byl již v Hostouni pan Oldřich Matička, dříve vojenský a později podkovář v hřebčíně Kladruby nad Labem.

Zmíněné zručnosti pracovníků dílen využil Evžen Duda, který se hned po nástupu ke koním začal věnovat i kočárovému zaměření.

V kočárovně bylo víc jak dvacet kočárů. Používaných jak při výcviku koní (a to byly kočáry zvané Victorie), nebo ke slavnostním příležitostem (byly to původní lovecké kočáry - Breaky, kryté kočáry . Kupé, lehké lovecké kočáry, kočárové saně).

Převážná většina byla rekonstruována. Kočáry získaly vysokou historickou hodnotu. Lehký lovecký kočár byl zapůjčen hřebčínu Topolčianky pro jejich spřežení, které se počátkem osumdesátch let jako první ze zemí RVHP, zúčastnilo výstavy v německém Essenu.

Dále postavili několik soutěžních kočárů - pro marathon i pro drezuru a parkur. 

Tyto splňovaly nejvyšší technické a estetické nároky.

Hlavním pracovníkem při rekonstrukci a výstavbě nových kočárů byl Honza Valuga.